Kapitoly 1-10

Toto vlákno je určeno pro probrání událostí prvních deseti kapitol. Kdo je nemá přečtené, vstupuje na vlastní nebezpečí, neboť spoilerům z této části se při jejím probírání pochopitelně vyhýbat nebudeme.

Tak mám za sebou prvních deset kapitol Oveho jsem nečetla, takže pro mě autorův styl měl být překvapením. A taky je. A moc příjemným překvapením. Babička se čte lehce a po mé hrozivé čtecí stagnaci v posledních několika týdnech ji prolítám přímo raketovou rychlostí.
Zatím se mi to moc líbí. Hrozně miluju ten krásně nevinný a přitom neuvěřitelně vnímavý pohled na svět, který má sedmi, skoro osmiletá holčička.
Když se v knížce objevila věta, že už se babička z Miamasu nevrátila, málem se mi zastavilo srdce a musela jsem několikrát ověřovat, že to opravdu znamená to, co si myslím.
Části s Miamasem mě teda paradoxně baví nejméně, ale těším se, jak to tedy nakonec bude s Přítelem a Příšerou. Jestli mají nějaký reálný základ a co jsou vlastně zač.
Elsa je zároveň na odstřel a zároveň moc roztomilá a skvělá hlavní postava. Babička je taky šílený poděs a muselo s ní být neskutečně těžké pořízení, co se týče dospěláckých problémů.
Vůbec nechápu přístup všech dospěláků k té šikaně, které se Else dostává, pokud je to fakt realita....
Hodně boží jsou i názvy kapitol

To je asi zatím vše, na co jsem si vzpomněla.

Myslím, že při své ztřeštěnosti v sobě tahle knížka ukrývá i spousta pravdy a hrozně se těším, jak se to všechno vyvine dál. Jdu číst

Jéé, super, jsem hrozně ráda, že ses do toho takhle pustila
Backman píše opravdu čtivě, stránky mi lítaly pod očima.
První kapitoly jsou opravdu takovým úvodem, seznámením se se světem reálným a s Říší před procitnutím, která může být z počátku nezáživná nebo i matoucí, ale vydrž, ono to všechno začne dávat smysl Je teď hrozně těžké pro mě se vyjadřovat, jsem nadšená, že se tahle knížka společně čte, protože je vážně skvělá a těším se na všechny reakce
Babiččina smrt mě taky hodně zasáhla, nečekala jsem to, zvlášť takhle brzy, stihla však ještě naplánovat hon za pokladem
Od začátku miluju narážky na HP, X-meny a Marvel obecně, to se opravdu povedlo Super hlášky kolem toho a nejen tak, i v jiných případech
Elsa je hodně vnímavá, četla jsem i recenze, kde spíše vytýkali její pohled na svět a přisouzení takových schopností, které by dítě v sedmi nemělo, jako neříkám, že úplně ne, ale nerušilo mě to a já na to přistoupila

Tereeeza:
Nebýt toho, že mi nějak polevila čtecí morálka, asi bych knížku zvládla přečíst, i přes její tloušťku, za den. Ale tak nějak po absťáku bez počítače pořád sedím u seriálů, nebo různě čučím po netu hrůza se mnou...
Doufám, že to začne dávat smysl brzy, protože zatím mě to fakt moc nechytlo
Taky se těším, co na to řeknou další. Přesvědčila jsem Ivcu, která teď Babičku taky čte, tak doufám, že se k nám co nevidět připojí
Bylo to šíleně brzy, fakt jsem vyjekla nahlas..."To snad ne" a rychle četla dál, jestli to fakt znamená, že umřela.
HP je v Elsině životě fakt podstatný, stejně jako v mém, takže tím je mi trochu bližší. Jinak bych ji asi nemohla vystát
Taky jsem na to přistoupila, ale nemyslím si, že takové děti jsou. No ale co...koneckonců, je to superhrdinka

Ze začátku mě Miamas taky moc nebavil! Narozdíl od Oveho, z jehož čtení jsem měla pomalu depresi, je Babička napsaná hrozně pozitivně a mile. Abych ujasnila toho Oveho - On byl hrozný bručoun a nepříjemný člověk, takže když jste četli o čem přemýšlí nebo co řeší za nesmysly, tak jste z toho kolikrát měli také úplně špatnou náladu. To Babička je od začátku jiná. Bohužel jsem věděla, že Babička umře, protože jsem otevřela jednu recenzi a tam to bylo v první větě Docela mě to naštvalo, protože jsem fakt nečekala, že umře tak brzy.

Ove je bručoun a člověk si chvilku zvyká, ale mě to jeho bručounství pak hrozně bavilo a patřilo to k němu
Já jsem to četla v jedné recenzi až po přečtení knížky a taky jsem byla dost překvapená, že to autor takhle napsal, není to extra velký spoiler nebo tak, ale ten moment v knížce mě totálně dostal, takže to určitě o něco ochudí.

Já se na Oveho těším právě z těchto důvodů! Sama jsem tak trochu mrzout a tím pádem pro mě bude snadné se do jeho kůže vžít. Rozhodně mi možná bude bližší, než Elsa s její šílenou fantazií (nikdy jsem neměla nějaký svůj vlastní svět, jako ona) a bláznivá babička se kterou se nedá vyjít...
To by mě hrozně nakrklo, kdybych to věděla předem, protože mě to v tu chvlíi právě hrozně vyšokovalo....Takže bych hned napsala rozzlobený komentář k té recenzi...

Já se to dočetla u Schefika http://www.schefikuvblog.eu/fredrik-backman-babicka-pozdravuje-a-omlouva-se/ Jak říkám, už jsem měla přečteno, ale kdyby to bylo jinak, tak by mě to asi naštvalo, je to sice na začátku, ale taky mě ten moment hrozně dostal