Kapitoly 11-20

Toto vlákno je určeno pro probrání událostí prvních dvaceti kapitol. Kdo je nemá přečtené, vstupuje na vlastní nebezpečí, neboť spoilerům z této části se při jejím probírání pochopitelně vyhýbat nebudeme.

Zaprvé bych si ráda zatleskala za to, jak jsem pěkně rozdělila diskuzi po deseti kapitolách, protože se zdá, že právě po deseti kapitolách přicházejí šokující přelomy, odhalení a důležité události a to se mi líbí
I když bych nejspíš patřila k těm, kdo by si o babičce mysleli, že jí pěkně šplouchá na maják a že je to bláznivá stará ženská, se kterou se nedá vyjít, hrozně mě baví číst o všech těch ztřeštěnostech, které pro Elsu i pro sebe podnikala, když ještě žila.
Pořád mi není jasné, kdo je vlastně worse, jestli je to výplod fantazie, nebo je Elsa nějaká schizofrenička, autistka či co, kdo je chlapec se syndromem a spousta dalších věcí.
Pohádky a vysvětlení toho co se děje v Říši před procitnutím mě stále moc nebaví, ale nedovolím si je úplně přeskakovat, protože pořád věřím, že budou později důležité. Čtu je však asi málo pozorně a jsem líná přemýšlet o jejich podtextu....a že určitě nějaký mají. To je jasné.
Hrozně se mi líbí, že je v každé kapitole dodrženo to, že začíná a končí těmi krátkými větami či odstavečky, které jsou oddělené od ostatního textu. Je to zajímavé a trochu záhadné. Nebo aspoň já tomu záhadnost přisuzuju
Všechno možné do sebe začíná zapadat. Je vidět, že to autor má promyšlené a nejsou to jen nějaké bláboly, které dal dohromady jen aby byl zajímavý.Britt- Marie (mimochodem jedna z nejotravnějších, ale zároveň zábavných postav v dějinách literatury) jako vychovatelka Ulricky, Černá sukně a její příběh....
Líbí se mi bručoun Alf, který má na všechno vtipnou odpověď a má s Elsou neskutečnou trpělivost.
Všechno co se v knížce děje je příšerně dramatické, jak z nějakého amerického sitcomu. Asi na tom má podíl i věk vypravěčky, který je skutečně někdy poměrně neuvěřitelný, vzhledem k tomu, co všechno Elsa podniká. Teď nemám na mysli to, jak všechno googlí a ví. Děti mají mozky jako houba a dneska nejsem překvapená, když dítě v kočárku hraje na tabletu. Ale všechno to její procházení a utíkání a chození všude možně, jen se psem, co může a nemusí existovat....
Miluju to, jak Elsa posuzuje lidi podle toho, zda čtou kvalitní literaturu
Hrozně se mi líbila celá kapitola jak jsou Elsa a maminka v koloně, Elsa povídá o tom, jak jí v Disneylandu pobouřila čůrající a nadávající Popelka a jak Elsa přesvědčila policajta, že maminka rodí za volantem

Jo a málem bych zapomněla! Hrozně mě potěšila Černá sukně, když obhajovala výhody fyzických výtisků knih proti těm na iPadu U té scény jsem se musela usmívat od ucha k uchu
Taky bych chtěla pochválit samotný hardback. Je měkkoučký, dobře se drží a čte, protože zůstane otevřený na stole. To je vždycky plus. Kdyby ještě měl takový ten cancour místo záložky, tak by byl naprosto dokonalý

Scéna v koloně byla boží!! To jsem se fakt pobavila. A jak to mamku donutilo zachovat se poprvé spontánně a ujet od SVÉ VLASTNÍ nemocnice A až pak jí došlo, co je to vlastně za kravinu, že asi nebude moc nenápadná, když ji tam každý zná. To bylo super.
A Černá sukně mě také hrozně potěšila s těmi fyzickými výtisky knih. A argumenty Elsy mi naopak pěkně hnuly žlučí - což je vlastně plus, protože přesně takhle přímo děti uvažují

Přesně To bylo tak absurdní, že to bylo šíleně směšný
Asi tak To se mi líbí, ta bezprostřednost. Oni prostě řeknou co si myslí. Ne jako dospělí, kteří se často schovávají za nějaké konvence a za to co se hodí a co ne tak podobně