Prolog - Kapitola čtvrtá (Strany 15-115)

Komentujte prosím pouze události prvních čtyř kapitol! Kdo nemá přečteno prvních 115 stran, vstupuje na vlastní nebezpečí.

Mně krásně vyšlo dočtení knížky na poslední duben, takže jsem neváhala a hned sáhla po Agnes
Než se nějak výrazně pustím do děje, tak musím říct že první stránky jsem se pořád tak vracela a ujasňovala si, kdo ke komu patří, přeci jen jsou to pro mě jména neobvyklá a zvlášť, když je tam každý druhý Jónsson Zároveň se mi zasazení děje na Island moc líbí, nečtu z tohoto prostředí tolik knížek a je to zase něco nového. Nevadí mi ani některé islandské výrazy, popř. fráze, dokresluje to tu celkovou atmosféru Nevím proč, ale trochu i to připomíná Na větrné hůrce, tím prostředím a tak Plusem je i pohled několika postav, nejsme svazováni pouze Agnes, ale vypravěč nás vede i k rodině, pomocnému farářovi atd.
První kapitola nás spíše opravdu seznamuje s tím, co se tam děje, vidíme komisaře, který přijíždí za rodinou se zprávou, že u sebe budou muset trpět vražedkyni odsouzenou k smrti. Zajímavé bylo sledovat konflikty mezi komisařem, Laugou a Steinou. Steina se s ničím moc nepáře a dává celkem najevo, co si o věcech myslí, Lauga naopak ví, co je a není správné a bojí se, že by Steina ohrozila postavení jejich otce.
Opravdu strašlivý byl popis Agnes v cele a při její cestě ke svému dočasnému útočišti, moje fantazie celkem pracovala a nebyl to pěkný obrázek. Celkem se mi líbilo, že když ji Margret uviděla, trochu v ní ten odpor ustoupil a řešila, jestli ji někdo bil a pak se o ní postarala dále (koupel, atd.).
Nevím proč, ale tak nějak se mi zatím nechce věřit, že to Agnes udělala, kdykoliv vzpomíná na Natana (bylinkář, čaroděj, satan?), tak jsou to vzpomínky hezké, opravdu vypadají jako milostná dvojice (což zvažuje i Margret a domnívá se, že kvůli Agnes opustil Rosu, ale zase, proč by se na ní Agnes usmívala, když ji vyvedli z cely?). Agnes tam pak i sama říká, že jí u soudu nedali moc příležitost mluvit o tom, co se stalo.
Dozvídáme se pár střípků ze života Agnes, o matce, která na mě nejdřív díky nějaké vzpomínce (snu) působila, že zemřela, ale pak jsme zjistili, že ji opustila, neboť pro ni byla jistým způsobem přítěž, ale kdo ví, jak to bylo a o (ne)otci
Agnes z místa, kam ji dovedli pochází, bojí se reakce okolí, ale zatím na ni reaguje pouze Steina, která, ač jsem to nečekala, změnila, a jelikož si ji vybavuje, tak si myslím, že by si k ní mohla najít cestu. Pak je tu farář, kterého si Agnes vybrala, protože ho znala, on si na ni nepamatuje, ale jsem celkem zvědavá, jakým směrem se to bude vyvíjet.
Zarazilo mě, že druhá dívka, odsouzená na smrt možná dostane milost (protože je líbezná, no co to jako je?), ale Agnes na ni nemá šanci a její poprava má být příkladem. Popravit by ji měl bratr Natana, který shodou okolností pracuje u rodiny Jóna Jónssona.
Pobavila mě sousedka, která se za Margret přiřítila s drby a ohromnou starostí o ni a její rodinu, klasika, nic se nezměnilo, tahle rychlost v šíření informací po vesnicích atd. je pořád stejná
Bude to asi trochu delší, ale sepsala jsem si to i pro sebe, aby mi něco neuniklo a chytala se dál a mohla se kdykoliv kouknout, kdyby mi nebylo něco jasné

Já se omlouvám, že mi to tak trvalo, tenhle měsíc není zrovna můj čtení nakloněný. Neustále bych jen rozečítala knihy, ale abych je dočetla, to ne.
Já jsem taky moc knih z Islandu nečetla (ale hodlám to napravit), ale Island miluju a doufám, že se tam jednou podívám. Ty islandský výrazy se mi líběj, ještě víc by se mi líbilo, kdybych si je zapamatovala, ale jejich výslovnost je příšerná
Agnes mi bylo líto, zatím se mi taky nechce moc věřit, že to udělala, vždyť to, jak myslí na Natana, je opravdu hezké.
A Margret mě pozitivně zaskočila. Trochu mi připomněla Lieslinu adoptivní maminku ze Zlodějky knih, tak doufám, že se nepletu. To by mě mrzelo.
S tou druhou dívkou mě to taky zarazilo (jsem si říkala, že hezký holky to mají prostě lehčí :-().
A sousedka pobavila. Ještěže se s ní uměla Margret vypořádat. :-)
Ale jinak jsem ráda, že nemusím mít rybí kůže v oknech
Děkuji, žes to sepsala i za mě

Jee, to se přeci neomlouvej, každému to vždycky vyjde jinak, já taky minulý měsíc nestíhala Se zapamatováním některých výrazů, ale především jmen, jsem měla problém po celou dobu Ale to je asi normální, jak nejsme zvyklí na to prostředí O Islandu jsem viděla řadu dokumentů a taky mě fascinuje, láká mě hodně a aspoň tohle zprostředkování je moc dobré a taky se kouknu i po dalších knížkách
Krása (a určitá hloupost nebo naivita) mě taky dost překvapila jako kritérium k udělení milosti, no, kdo ví.
Ty rybí kůže byly dost děsivé, neumím si to představit
Není za co, občas jsem se na to koukla, když jsem si v něčem nebyla jistá, ale spíš má takový pocit člověk po přečtení určité části, pak se automaticky chytáš